Odrůda Argenteuil je asi 150 cm vysoká rostlina. Je určená k bělení. Užitkovou částí jsou pazochy, dužnaté mladé výhonky. Ty získávají jemnost tím, že se nechávají vyvíjet pod povrchem půdy. Jsou bílé a jen na světlo pronikající špička se barví do růžovofialova. Od prvního sklizňového roku se přihrnováním vytvoří hrůbky kypré zeminy, kterými pazochy prorůstají. Až jsou 15 - 18 cm dlouhé, sklízí se odříznutím nožem pod zemí nebo po odhrnutí zeminy a musí se dávat pozor, aby sousední pazochy zůstaly nepoškozené. Toto tradiční bělení se často nahrazuje krytím rostlin černou folií přehozenou přes podélně natažený drát ve výšce asi 30 cm. První dva roky po výsadbě se chřest nesklízí, aby rostliny zesílily a teprve až v dalších letech lze denně sklízet po několik týdnů. Sklizeň obvykle končí koncem června. Při kvalitním ošetření lze počítat s dobrým výnosem 15 až 20 let.
spon 40 - 50 x 150 - 180 cm, výsev - duben, květen, sklizeň - květen, červen (třetím rokem od výsevu)
Chřest lidově „špargl" je dvoudomá vytrvalá asi 150 - 200 cm vysoká
rostlina, s bohatě větvenými lodyhami a tenkými, jemnými lístky, tzv.
fylokladiemi. Je velmi podobná a opravdu i příbuzná formě asparágusu
prodávaného v květinářsvích jako pokojová rostlina. Chřest léčí a
prospívá při onemocnění ledvin a močového měchýře, při poruchách funkcí
jater a žlučníku. Příznivě působí na srdce a krevní oběh, ale i na
nervovou soustavu, když ulevuje od bolesti zad. Je také bohatý na
vlákniny a proto je vítanou prevencí proti vzniku nádorů trávícího
traktu, a vzhledem k snadné stravitelnosti byl zařazen do šetřivých
diet. Je prokázáno, že při časté konzumaci účinkuje chřest též jako
afrodisiakum. Látkové složení chřestu je z nutričního hlediska velmi
příznivé. Charakterizuje ho velký obsah vody, bílkovin a vlákniny, ale
málo sacharidů a lipidů. Má relativně velký obsah esenciálních (pro
lidské tělo nepostradatelných) aminokyselin. Významně jsou v něm
zastoupeny vitamíny A, B1, B2, C, E, niacin a kyselina listová. Z
minerálních látek jsou v chřestu nejvíc zastoupeny draslík, fosfor,
síra, vápník, hořčík, železo, mangan, měď a selen. Pěstování chřestu
vyžaduje lehké, hlinitopísčité půdy. Vysévá se na jaře do pařeniště nebo
na výsevní záhon, kde se sadba po vyjednocení předpěstovává 1 až 2
roky. Předpěstované trsy se po přezimování vyberou a vysadí na trvalé
stanoviště do brázd hlubokých 20 - 30 cm. Krčky se zahrnou asi 10 cm
vrstvou zeminy a na narůstající stonky se postupně přihrne zemina do
výše 20 - 30 cm. Nad zem se nechá vyčnívat asi 10 cm dlouhá část.
Postup při skladování chřestu:
Chřest
je nejlépe konzumovat ihned. Pokud však je třeba jej na nějakou dobu
uskladnit, lze to tak, že se zabalí do vlhké utěrky a uloží do lednice.
Zde vydrží při teplotě 4 °C cca 4 - 7 dnů čerstvý.